Kolik a jaký pohyb naše děti potřebují?
Mají málo pohybu! Měly by se více hýbat! Tyto a podobné věty slýcháváme na adresu našich potomků ze všech stran. Co ale většinou chybí, je upřesnění - kolik a jakého pohybu by vlastně naše děti měly mít, aby to stačilo a nevyrostli z nich otylí dospělí?
Dle statistiky má jedno z pěti evropských dětí buď nadvá- hu, nebo je obézní. Při školních aktivitách děti stráví pohybem méně než pět procent času, a ani v osobním volnu to není lepší. Ta čísla jsou smutná, ale vlastně nepřekvapí. Že se naše děti dost nehýbou, tak nějak víme. Ale kolik je to "dost", které by zabránilo mít z nich Otesánky?
Všeobecně se doporučuje pro děti od pěti do sedmnácti let minimálně 60 minut střední až intenzivní pohybové aktivity, při které se zadýchají, denně. Pohybová aktivita by měla být zábavná a přiměřená věku. Platí samozřejmě rovnice, že čím více pohybu, tím lépe, a tím větší zdravotní benefity z toho pro dítě vyplývají, nyní i později v dospě- losti.
Kde je příčina?
Většina škol poskytuje dvě hodiny řízené aktivity tělesné výchovy týdně, navíc řada dětí chodí do různých sportovních kroužků. Problém je, že pod pojmem fyzická aktivita nemáme na mysli jen sportovní výkony v konkrétních disciplínách, ale činnosti jako chůze, běhání venku nebo po hřišti, lezení po prolézačkách, stromech, jízdu na kole a další. A těch mají děti zoufalý nedostatek.
Do školy je rodiče vozí až před vchod, na hřiště je samotné nepouštíme kvůli obavám z bezpečnosti, a tak dále. To významně snižuje množství fyzické aktivity i motivaci nějakou vykonávat. Je navíc prokázané, že existuje i nepřímá úměra mezi množstvím pohybu a pasivními formami trá- vení volného času. Čím méně se děti hýbou, tím více času tráví u televize a u počítačových her. Tím postupně klesá i motivace.
Je lidskou přirozeností, že máme tendenci vybírat si věci lehce dostupné a odtahovat se od těch, které vyžadují nějakou investici. Když děti necháme sedět dvě hodiny u počítače, a pak je skoro násilím vyháníme ven, nemůžeme se divit, že se jim nechce.
Příliš specializace škodí
Přirozené zdravé sportování, které by děti rozvíjelo ve všech směrech a bylo pro ně zábavou, prakticky vymizelo. S nedostatkem aktivit jako chůze, běhání nebo lezení souvisí i zhoršující se schopnost dětí zvládnout základní pohyby, například hod míčem, kotoul, nebo různé druhy skoků, včetně skákání přes švihadlo. Situace je mnohdy taková, že děti buď nesportují vůbec, nebo se od útlého věku na přání rodičů věnují sice třeba dostatečně, ale jen jednomu konkrétnímu druhu sportu: tenisu, fotbalu, hokeji, atletice a dalším. Bohužel, náročný trénink a tlak na výkon ubírá na radosti z pohybu, a není výjimkou, že u dítěte dojde k vyhoření, kdy se sportem poměrně brzy úplně skončí. Navíc specifický pohyb bez dalších kompenzačních aktivit může vést i k poškození pohybového aparátu.
Nejdůležitější je začít
Sportovní kroužky jsou skvělé, ale nejsou samospasitelné. Není žádnou novinkou, že dítě následuje příklad rodičů. Z toho je třeba vyjít. Dle mého názoru je nejdůležitějším obdobím pro vybudování pozitivního vztahu ke sportu předškolní a mladší školní věk. Je důležité si uvědomit, že jen málokteré dítě v tomto věku prahne po pohybu samo od sebe, takže je třeba ho motivovat: vystoupit ráno o zastávku dříve a dojít do školy pěšky, vytáhnout dítko odpoledne na procházku třeba nakrmit kačeny, vyzvat ho na souboj v badmintonu, doprovodit je na hřiště, kde může prolézat, zavěšovat se a učit se všestrannému pohybu.
Šedesát minut pohybu nemusíte napasovat do jedné konkrétní hodiny, počítá se pohyb za celý den. Ideální je rozprostřít různé aktivity do celého dne tak, aby z nich vznikly minimálně 10 - 15 minutové ucelené bloky.
Čím jsou děti starší, tím méně mají pohybu, a tím více zanedbávají snídaně a svačiny. Děti jsou poměrně dobře informované v oblasti zásad správné životosprávy, avšak jejich praktická aplikace pokulhává. Zejména děti vyšších ročníků základních škol nedodržují pravidelný stravovací režim, a v porovnání s mladší- mi dětmi se daleko méně věnují pohybovým aktivitám.
Na čem je závislé dětské spalování?
Metabolismus a spalování tuků jsou u dětí odlišné. Závisí na individuálním pohlavním zrání, tělesných proporcích, míře fyzické aktivity, genetických dispozicích, na psychickém stavu a dalších mnoha faktorech. Hubnoucí ženy často počítají každou kalorii, kterou přijmou i vydají. U dětí toto není až tak nutné, nemotivuje je to jako dospělé, ale stresuje, což není dobrý start. Rodič by měl mít pouze představu, že třeba 100 g čokolády vydá energeticky za plnohodnotný 200gramový oběd, složený z kuřecího masa, těstovin a zeleniny. Děti se sladkého nemusí úplně vzdát, ale pokud mlsají, rodiče by měli vědět, že je potřeba přidat trochu fyzické aktivity
Rodiče ovoce a zeleninu nejedí, tak proč by měly jejich děti?
Ovoce a zelenina bezesporu patří do jídelníčku dětí, stejně jako dospělých. Meloun nebo okurka navíc v létě osvěží, doplní tělu tekutiny (jak malým, tak velkým, kteří někdy mívají problém s pitným režimem), a třeba i nahradí jídlo, když na ně není v parných dnech chuť.
Děti vědí, že ovoce a zelenina jsou zdravé, a proto je důležité je jíst, jen si neuvědomují, v jakých všech formách mohou jednotlivé druhy konzumovat - jako například ve formě kompotu a sterilizované zeleniny, v pokrmech, jako ovocné a zeleninové šťávy. Pravidlo jíst denně ovoce a zeleninu děti znají, ale informace, že by měly být součástí každého denního jídla, pro ně už příliš známá není. Obecně platí, že dívky a ženy konzumují větší množství ovoce a zeleniny, než chlapci a muži. Čím dříve jsou děti se zeleninou seznámeny, tím pravděpodobně- ji budou mít vyšší míru spotřeby ve školním věku. Dospělí, kteří v dětství konzumovali "velké" množství ovoce a zeleniny, je konzumují ve větším množství i později.
Děti se často učí pozorováním svých rodičů a sourozenců, kteří by jim proto měli být dobrým příkladem i ve stravování a poskytnout jim tak základ pro osvojení zdravých stravovacích návyků. Více ovoce a zeleniny bude dítě jíst, přidáme-li je do jeho oblíbeného jídla.
Můžeme například přidat na cereálie nakrájený banán, do jogurtu borůvky, z jahod a mléka umixovat koktejl, do obloženého sendviče přidat list salátu a kolečko rajčete, do polévky kolečka mrkve a růžičky kapusty...
Renata Hanáková
(Autorka je osobní trenérkou)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------