Kolik pohybu děti opravdu potřebují ?...

Pohybová aktivita patří mezi základní biologické potřeby a je vhodné ji podporovat a rozvíjet. Díky pohybu si děti začínají uvědomovat své tělo a zároveň jej formují. Pravidelnou fyzickou zátěží jsou hbitější, mrštnější a tím snižují riziko úrazů. Pohyb (nejen) v předškolním věku má základní význam pro vývoj jedince. Pohybové činnosti podporují rozvoj vůle, houževnatost dítěte, jeho postřeh, pohotovost reakcí. Pohybové činnosti mohou být preventivním nebo kompenzačním opatřením pro správné držení těla a celkovou fyzickou a psychickou odolnost dítěte. Odborníci neustále varují před rostoucím počtem obézních dětí v naší populaci . Ze všech stran se ozývá , že se děti musí začít více hýbat a přestat se ládovat sladkým. 

Kolik pohybu a jakého děti skutečně potřebují? 

Děti od 5 do 17 let by se měly věnovat pohybové aktivitě denně alespoň 60 minut, a to střední až intenzivní, při které se zadýchají. Pohybová aktivita by měla být zábavná a přiměřená věku. Platí samozřejmě rovnice, čím více pohybu, tím lépe. Dítěti z toho vyplývají větší zdravotní benefity nyní i později v dospělosti. 

 Většina škol poskytuje dvě hodiny tělesné výchovy týdně, navíc řada dětí chodí na různé sportovní kroužky. Pod pojmem fyzická aktivita nemám na mysli jen sportovní výkony v konkrétních disciplínách, ale i činnosti jako jsou chůze, běhání venku či na hřišti, lezení po prolézačkách, stromech, jízda na kole a podobně. Těch mají děti zoufalý nedostatek. Do školy děti rodiče vozí až před vchod , na hřiště je samotné nepouští kvůli obavám z bezpečnosti atd. 

Bohužel, čím méně se děti hýbou, tím více času tráví u televize a u počítačových her. S ohledem na to postupně klesá i motivace. Je lidskou přirozeností, že máme tendenci vybírat si" věci jednodušší" a vyhýbat se těm, které vyžadují nějakou investici, například cílevědomost... Když děti necháme sedět dvě hodiny u televize nebo u počítače a pak je skoro násilím vyháníme ven, nemůžeme se divit , že se jim nechce , že s námi smlouvají. 

 Sportovní kroužky jsou prima, ale nejsou samospasitelné 

Řada rodičů vede dítě od mala k jednomu sportu. Ale to není zcela vhodné. Tlak na výkon, náročný trénink ubírá na radosti z pohybu. Také není výjimkou, že u dítěte dojde tzv. k vyhoření a se sportem jednoho dne, poměrně brzy, úplně skončí. Nehledě na to, že specifický, jednostranný pohyb bez dalších kompenzačních aktivit může vést i k " poškození " pohybového aparátu nebo k dysbalanci. 

 Přirozené sportování, které by děti rozvíjelo ve všech směrech, prakticky vymizelo. S nedostatkem aktivit jakou jsou chůze, běhání, lezení souvisí i zhoršující se schopnost dětí zvládnout základní pohybové dovednosti, například hod míčem, různé způsoby skoků, skákání přes švihadlo, kotoul. Všichni víme, že dítě následuje příklad rodičů. Je důležité si uvědomit, že jen málokteré dítě v předškolním a mladším školním věku prahne po pohybu samo od sebe, tudíž je potřeba jej motivovat. Jít s ním do školy nebo ze školy pěšky, vzít ho odpoledne na procházku třeba krmit kačeny, doprovodit ho na dopravní hřiště, na dětské hřiště , kde může prolézat , zavěšovat se a učit se všestrannému pohybu. 

Jakým sportovním aktivitám se děti věnují nejčastěji?

U mladší věkové skupiny převažují sportovní dětské hry jako je hra na honěnou, na babu ... Mezi sportovní činnosti, které vykonává významně více chlapců ve věku 6 - 12 let, patří fotbal, hokej, karate, judo apod. Mezi sporty , které naopak vykonává významně více stejně starých děvčat, patří aerobik, tanec, balet, cvičení při hudbě či gymnastika. Tyto sportovní aktivity odpovídají vývoji dětí, jelikož v období mladšího školního věku je možné začínat se sportovním tréninkem zaměřeným především na rozvoj mrštnosti , obratnosti a koordinace pohybu . Může se začít také s " posilováním " svalstva, ale rozhodně není vhodné posilovat jinak než s vlastní vahou těla, naučit se kliky, dřepy, slalomové běhy, kotrmelce, šplh atd. Velmi vhodným sportem je plavání, protože podporuje nejen kondici, ale také vytrvalost, rozvíjí kapacitu plic a zlepšuje tvar postavy. Plavat by se mělo naučit opravdu každé dítě. 

Pohyb a starší děti 

Zásadní změna v denním režimu dětí přichází ve starší věkové kategorii, tedy ve věku 13 - 17 let. Řada dospívajících se přestane aktivně věnovat sportu. V tomto věku sice vykonává nějaký sport zhruba 70% dětí, ale rozevírají se zde nůžky mezi velmi aktivními a relativně pasivními dětmi. Je zřejmé, že chlapci jsou ve sportu významně aktivnější než děvčata. 

Prosby, příkazy ani zákazy mnohdy nestačí k tomu, aby se dítko zvedlo od počítače a šlo " běhat " nebo na kolo. Fyzická aktivita je ale pro jeho zdraví nezbytná. 

Ukažte mu, jak na to. Nejdůležitějším vzorem jste vy sami. A to platí tím více , čím mladší vaše dítě je. Neztrácejte proto čas. Začněte více chodit, pravidelně sportovat a zapojte do aktivit i vaše dítě. Ukažte mu, že pohyb je zábava. 

1. Odměňte jej společnými zážitky. Přineslo dítě ze školy jedničku? Místo darování nové počítačové hry nebo sladkostí ho vezměte na výlet na kole, do ZOO. Běžte s ní m bruslit nebo jej nechejte, ať samo naplánuje den venku. Děti touží po pozornosti rodičů a po společně stráveném čase, dokonce i teenageři, i když to většinou nepřiznají. 
2. Oceňte snahu, ne jen výsledky. Pro zdravé sebevědomí a radost z aktivity děti potřebují pochvalu. Když vám dítě přinese ukázat vlastnoručně namalovaný obrázek, neřekněte mu jen, že je hezký. Zaměřte se na detaily, zdůrazněte barvy, nápad, .... Stejně tak postupujte i v případě, když se dítě pouští do sportu. Oceňte úsilí, zmiňte moment, který se obzvláště vydařil. Dejte mu najevo , že jste na něj hrdí. 
3. Buďte laskavým , ale pevným vůdcem. Začátky nejsou vždy jednoduché. Když se s dítětem dostanete do sporu, snažte se zůstat klidní. Nekřičte. (Vím, znám to.. Někdy je to nadlidský výkon..) Klidným hlasem mu vysvětlete, co od něj očekáváte, proč je "to" potřeba a co "to" pro něj bude znamenat, když vás neposlechne. Své slovo dodržte a nepřipusťte ústupky.
4. Hrajte si. Děti nemusí chápat důležitost pohybu pro zdraví, ale milují hry a soutěže. Udělejte si tedy rodinnou olympiádu ve zdravém životním stylu. Kupte všem levný krokoměr a každý den zapisujte, kolik kdo ušel. Z nedělního vyhlašování vítězů si udělejte slavnostní událost. 
5. Najděte inspiraci. Vezměte své dítě na sportovní utkání. Nemusíte utrácet za drahé lístky, můžete jít klidně na místní hokejové, fotbalové či volejbalové utkání. Vzhlížení ke sportovcům a touha se jim přiblížit zapůsobí silněji než cokoli, co řeknete vy sami. 
6. Nabízejte , nepřikazujte. Dítě se brání, když ucítí , že je k něčemu nucené. Místo příkazů vybírejte slova šetrně a chytře. Tak, aby vaše dítě mělo možnost volby. Zeptejte se, jestli chce jít ven nyní, nebo za 10 minut. Jestli si přeje raději si zakopat nebo zaházet si talířem. Stejný postup můžete využít, když chcete dítě naučit pomáhat v domácnosti. Nabídněte mu, že může buď uklidit věci z myčky nebo vynést odpadky. Dítko si vybere samo a místo pocitu poraženosti se u něj dostaví radost z dobře splněného úkolu. Držím vám palce.

Renata Hanáková

(Autorka je osobní trenérkou)